eKnižnica

Internetová čitáreň

Brdlík, František: Průvodce po dějinách 1. Dějiny vzdělaných národův afrických a asijských

Kapitola 1. Čeleď aegyptsko-semitská

« predchádzajúca strana :: 1 / 16 :: ďaľšia strana »

.


a. Aegypťané

Aegypt počítán ve starověku k Asii. Rozumí se jím údolí Nilu od posledního prahu nedaleko Syeny (Assuanu) k ústí v šířce 15—38 km, a v délce přes 1000 km. K Aegyptu (Střednímu) čítány obě oasy: Větší a Menší. Úrodným činí Aeg. řeka Nil; proto Aeg. zván darem Nilu. Když při pramenech jeho počínají hory táti a nastávají tropické deště, Nil koncem června stoupá, v pol. srpna z břehů vystupuje, v září rozléva se nejvíce, potom klesá a koncem října jest opět ve svém řečišti. K regulování povodně zakládány stavby vodní (jezero Moerisovo, průplav Ramessa II.). Žeň stonásobná. Všeho druhu obilí a zeliny. Palmy, sykomory, fíky, lotus, papyrus. Krokodil, hroch, ibis, ichneumon. Mědi, cínu a olova s dostatek. Zlato v horách Nubijských. Pohoří Arabské a Libyjské poskytovalo výborného staviva. Z běd země chamzin, horký vítr z pouště vanoucí, a kobylky.

Aegypťané dělili zemi svou na Horní a Dolní. Řekové rozeznávali: 1. Aegypt Horní (Thebais), zde m. Syene (ostrovy Elefantine a Filae), Thebae, This. 2. Aegypt Střední (Heptanomis), m. Memfis, Krokodilopolis 3. Aegypt Dolní (Delta), m. Heliopolis, Bubastis, Tanais, Sais, Pelusium, Momemfis a později Alexandria.

Aegypťané v dobách nedohledných přišli z Asie jednak přes šíji suezskou, jednak přes úžinu Bab-el-Mandeb. Odtud dualismus ethnografický (Dolní a Horní Aeg.). Dělili se ve kmeny; tyto tvořily několik politických celků.


Př. Kr. 3300—2547 Stará říše Aegyptská

3300 Menes, farao thiský, spojil největší čásť země v jeden celek. První panovník ze 26 dynastií aeg. Založil Memfis, řečiště Nilu dále na v. posunuv, vystavěl chrám boha Ptaha, byl zákonodárcem a upravil bohoslužbu. Ač i po Menovi neměla země úplné jednoty (Theby), nicméně Memfis stavbami zvelebována a průplavy zakládány.

Př. Kr. 2800—2700 Chufu, Chafra a Menkera (dle Herodota Cheops, Chefren a Mykerinos), králové 4. dynastie, byli původci nejv. pyramid u Gizehu z. od Kahýry. Nejvyšší Chufova 146 m., strany základny 240 m. dl. Brzo potom rozpadla se říše Aegyptská v několik částí.

2000 Teprve Amenemha I., jeden z faraonů thebských, sjednotil opět celý Aegypt. Jest zakladatelem 12. dynastie (2000—1800), která rozšířila panství do Nubie a na poloostrov Sinajský, povznesla úrodnosť země vodními stavbami a ozdobila Aeg. četnými pomníky a paláci. (Amenemha III. založil jezero Moeris a postavil říšský palác labyrint.)


« predchádzajúca strana :: 1 / 16 :: ďaľšia strana »