eKnižnica

Internetová čitáreň

Brdlík, František: Průvodce po dějinách 2. Dějiny řecké

Kapitola 1. Zeměpisné poměry starého Řecka

« predchádzajúca strana :: 1 / 3 :: ďaľšia strana »

.

Staré Řecko zaujímalo jižní část poloostrova Balkanského. Dělilo se ve tři části: 1. Řecko severní sáhalo od pohoří Keraunského a Kambunského s Olympem po záliv Ambrakijský a Malický. II. Řecko střední po záliv Korinthský a Saronský. III. Peloponnes spojen Isthmem korinthským s Řeckem středním.

Řecko severní obsahovalo krajiny: 1. Epeiros, oddělený skalnatým Pindem od Thessalie. Obyvatelstvo pů-vodu řeckého, silně pomíšeno kmeny cizími, hl. illyrskými, zůstávalo ve vzdělanosti za ostatními Řeky (polobarbaři). Hlavnější kmenové: Molosové (Ambrakia, Dodona s proslulou věštírnou Diovou), Thesprotové (Pandosia), Chaonové, Athamanové. 2. Thessalia, rozsáhlý to a úrodný rovinatý úval řeky Peneia, obklíčený se všech stran horskými hřbety. Vedle toho krásné údolí Tempe, poloostrov Magnesia, záliv Pagasajský uzavírající, a úval řeky Spercheia. Na rozhraní Thessalie a Řecka středního průsmyk Thermopylský. Krajiny: 1. Ftiotis na jv. (Lamia). 2. Thessaliotis ve středu země (Farsalos), 3. Pelasgiotis na sv. (Larissa, Pahorky kynoskefalské, Ferai, Krannon). 4. Hestiaiotis na z. 5. Magnesia na v. (Jolkos).

Řecko střední mělo krajiny: 1. Akarnania od pobřeží po Acheloos. 2. Aitolia mezi řekou Acheloem a poh. Korakem (Naupaktos). Obě krajiny, obydlené pastýřskými a bojovnými kmeny, vystupují na jeviště dějin teprve za úpadku národa řeckého. 3. Lokris ozolská při zál. Korinthském (Amfissa). 4. Lokris epiknemidská v sousedství Thermopyl (Knemides). 5. Lokris opuntská východně od předešlé (Opus). 6. Doris na j. svahu Oity (Tetrapolis dorica). 7. Fokis při středním toku Kefissu, na j. po zál. Korinthský (chrámové město Delfoi na j. úpatí Parnassu, Elateia, Krissa, Kirrha). 8. Boiotia v kotlině jezera Kopaiského hřbety horskými obklíčené, v úvalu Asopu a rovině Thebské (Orchomenos, Thebai, Chaironeia, Koroneia, Haliartos, Thespiai, Leuktra, Plataiai, Delion, Aulis, Tanagra, Oinofyta). 9. Attika, pohořím Kithaironem oddělená od Boiotie, jejímž jest pravým opakem, málo majíc vody a plodné půdy. Pastviny, oliva, fík, med a vosk. Laurion, bohatý na rudu stříbrnou. Pentelikos s lomy mramorovými, Hymettos vonný skytal hojnost medu. Malá nížina Eleusinská a rovina Marathonská. Attika dělila se ve tři krajiny: 1. Diakria, hornatina na s. (Dekeleia, Marathon). 2. Pedias, úrodná nížina na sz. (Eleusis). 3. Paralia, pobřeží na z. (Atheny, hl. m. Attiky, v rovině mezi řekami Kefissem a Ilissem. Za největšího rozkvětu měly as 180.000 obyv. Středem města hrad „Akropolis", kde Propylaje, Parthenon, Erechtheion a kovová socha Athenina. Na j. svahu Odeion a divadlo Dionysovo.


« predchádzajúca strana :: 1 / 3 :: ďaľšia strana »