eKnižnica

Internetová čitáreň

Brdlík, František: Průvodce po dějinách 2. Dějiny řecké

Kapitola 2. Počátky dějin řeckých

« predchádzajúca strana :: 1 / 5 :: ďaľšia strana »

.


Počátky dějin řeckých: Od časů nejstarších po stěhování Dorův (— 1100 př. Kr.)



A. Doba pelasgická

Řecko zalidněno bylo četnými kmeny původu arijského, přišedšími z Asie cestou buď od Dunaje neb přes moře. Řekové nazývali nejstarší obyvatele své vlasti Pelasgy. Kdo byli tito? Domněnky v té příčině rozcházejí se. Zdá se býti pravdě nejvíce podobno, že Pelasgy rozuměti jest Řeky v mlhavé dávnověkosti, ve stavu dětství, pod vlivem různých živlů, hlavně foinického, odchovaných. Středem života pelasgického byla Dodona, kdež věštírna Diova s četným kněžstvem. Pelasgové žili ve stálých sídlech, živíce se rolnictvím a chovem dobytka; o vzdělanosti jejich svědčí znalost písma a zručnost stavitelská. Stavby jejich, kyklopskými zvané, budily obdiv ve věku starém. V době nynější vědomostí o nich jsme nabyli objevy Schliemannovými. (Zbytky staveb těch shledáváme v Arkadii u Lykosury, v Orchomenu boiotském, v Argolidě u Tirynthu a u Myken — zde jm. tak zv. lví brána a pokladna Atreova). Vedle Pelasgův vynikají mezi domácími obyvateli Řecka Thrakové, usedlí na s. svahu Olympu v krajině Pieria zvané, pak porůznu v severním a středním Řecku (nesmějí se zaměňovati s barbarskými Thraky z doby historické). Z nich, jak se zdá, pocházejí nejstarší pěvci, učitelé a proroci starého Řecka: Orfeus, Thamyris, Musaios, Eumolpos, Linos, Bakis, Pamfos, Olen, Amfion a j. Ve vlasti své obyvatelé tito záhy ohroženi Foiniky, kteří, stavše se pány ostrovů řeckých a tedy i moře Aegejského, jali usazovati se na březích Řecka. Mocný stát založili Foinikové jm. na ostrově Kretě, kdež královal Minos, syn Diův a Europy, dcery foinického krále Agenora. Na pevnině Kadmeia upomíná na původ foinický, a řecká pověst o Kadmovi svědčí o vlivu východu na život starých Řeků. Foinické umění stavitelské mělo zajisté vliv na stavby kyklopské. Herakles upomíná na foinického Melkarta, zvěsti o obětech lidských, Diovi přinášených v Jolku, Orchomenu a jinde, jsou obrazem obětí podobného druhu, foinickému Molochovi přinášených. Foinikové seznámili Řeky se stavěním lodí, s dolováním s užíváním měr a vah a s písmem.



B. Doba heroická

Pelasgové dovedli odolati vlivu cizincův (Foinikův, Karův a j.). Jakým způsobem, toho dokladem pověsti (Theseus). V boji s cizinci ustupuje do pozadí kmenové zřízení Pelasgův i jich jméno, a do popředí vystupují pověsti o založení několika státův hellenských, o národních hrdinách a o společných výpravách.


« predchádzajúca strana :: 1 / 5 :: ďaľšia strana »