eKnižnica

Internetová čitáreň

Brdlík, František: Průvodce po dějinách 2. Dějiny řecké

Kapitola 2. Počátky dějin řeckých

« predchádzajúca strana :: 2 / 5 :: ďaľšia strana »

.

Helleny (Έλληνεζ) nazývali se Řekové dle jednoho kmene thessalského teprve v době historické (v 9. stol.). U Homera slovou Achajové nebo Danaové. Římané nazývali je Graeci dle kmene bydlícího v Epeiru (Γραιχοί), ač tento k Řecku nečítán. Za nadvlády římské nazýváno Řecko „Achaia".

V době historické dělili se Řekové takto: 1. Achajové v krajině Ftiotis a na s. pobřeží Peloponnesu. 2. Johnové v Attice, na Euboji, Kykladách, Samu, Chiu a protějším břehu M. Asie. 3. Dorové na j. a sv. Peloponnesu, v Doridě, na Kretě, Rhodu a jz. cípu M. Asie. 4. Aiolové v ostatním Řecku, hl. Thessalové, Boiotové, Elidští, Arkaďané, obyv. Lesbu a sz. pobřeží M. Asie. V době před historické dle podání a zkazek založili na Peloponnesu mocné panství Atreovci sídlem v Mykenách. Moc jejich vztahovala se na Argolidu, Lakoniku a Messenii. Atreovci byli prý původci výpravy proti Iliu. To jisto, že v končinách těch založili osady, a v době pozdější, aby nebyli tu pokládáni za vetřelce, počali původ svůj odvozovati od reka maloasijských bájí a pověstí Tantala, jenž prý královal v krajině pohoří Sipylského, odkudž přitáhl syn jeho Pelops do Řecka. Synové Pelopovi byli Atreus a Thyestes. Nástupcem Thyestovým byl Atreovec Agamemnon.

Při zálivu Pagasajském vznikl stát Jolkos, jehož zakladatelem byl Minyas. Rod jeho stal se původcem výpravy Argonautův. Moc Minyovců zasahovala též do záp. Boiotie, kdež při ústí Kefissu do jezera Kopajského hl m. Orchomenos. Na rozhraní severního a středního Řecka, uprostřed území Minyovců, říše Myrmidonův s hl. m. Ftia. Synem krále Pelea a „božské" Thetidy byl Achilleus.

Zakladatelem státu Thebského byl Kadmos, jenž vystavěl Kadmeji, hrad thebský. Pověst o jeho původu (byl synem foinického krále Agenora a bratr Europy, kterou Zeus unesl; tuto hledaje přišel K. do Řecka) prozrazuje vliv foinický na život řecký. Vnukem Kadmovým byl Labdakos, jehož synem byl Laios, otec Oidipův.

Stát Attický založil Kekrops. Vystavěl Kekropii, později zv. Akropolis, a zavedl ctění Dia a Atheny, od které dostalo se zemi olivy. Z pozdějších nástupcův jeho byl Aigeus, syn Poseidonův.

Z národních hrdin místo přední zaujímá Herakles z rodu Danaova a Perseova, heros kmene dorského. Význam Heraklea, syna Diova a Alkmeny, dcery královské z Myken, vysvítá z přičítaných mu 12 prací ve službách tirynthského krále Eurysthea: 1. Zabil lva nemejského. 2. Usmrtil devítihlavou hydru lernejskou. 3. Chytil laň kerynijskou. 4. Zmocnil se kance erymanthského. 5. Zaplašil ptáky stymfalské. 6. Vyčistil chlév krále Augeie. 7. Býka kretského neškodným učinil. 8. Skrotil koně Diomedovy. 9. Vypravil se proti Amazonkám, jejichž královnu Hippolytu zabil a pásu jejího se zmocnil. 10. Zabil obra Geryona a stádo skotu jeho do Řecka dohnal. 11. Držel na svých ramenou klenbu nebeskou místo Atlanta, jenž šel pro zlatá jablka do zahrady Hesperidek. 12. Sestoupil do podsvětí u mysu Tainarského a odtud Kerbera přinesl.


« predchádzajúca strana :: 2 / 5 :: ďaľšia strana »