eKnižnica

Internetová čitáreň

Brdlík, František: Průvodce po dějinách 2. Dějiny řecké

Kapitola 3. Od stěhování Dorův až po války řeckoperské (1100—500)

« predchádzajúca strana :: 2 / 11 :: ďaľšia strana »

.

3. Dorové následovali příkladu Achajův a Ionův. Ostrovy Kos a Rhodos, pak Knidos a Halikarnassos na pevnině měly společný náboženský střed na předhoří Triopiu (Zeus). Dorské osady na Kretě, Melu a Theře.

Stěhování Dorův, zakládání nových státův a stěhování do krajin zámořských způsobila převrat v ústavě. Moc královská obmezena aneb vůbec odstraněna šlechtou. Vznik vlády aristokratické a oligarchické. Nespokojenosti lidu s vládou šlechty používají ctižádostivci k založení tyrannidy. Tato jest pouze přechodním tvarem ústavním. V průběhu dalším udržely se dva tvary ústavní: aristokratický (Sparta) a demokratický (Athény).

Stát Spartský, založený výbojnými Dory, měl v čele dva krále z rodu Herakleova: Euryponce (potomky Proklovy) a Agiovce (potomky Eurysthenovy). Nesvornost v rodině královské, neurovnaný poměr výbojcův ke králům a obyvatelstvu podrobenému a nebezpečenství z venčí hrozící (Argos) přivedly v brzku stát do velkých zmatků, ze kterých jej dle pověsti vyprostil Lukurgos z rodu Euryponcův, strýc a poručník nezletilého krále Charilaa. Uspořádal stát Spartský na nových základech. Zřízení kretské bylo prý mu vzorem, věštby delfské vodítkem. (Pověsti o Lykurgovi vznikly teprve v 5. stol. př. Kr. a později šířil je hlavně Eforos Kymejský, vrstevník krále Filippa II.: Ústava spartská jest výsledkem dlouholetého vývoje a nikoli dílem jednotlivce).



Ústava Spartská:

I. Obyvatelstvo Sparty: 1. Sparťané (Σπαρτιάτι), potomci dorských výbojcův, byli ve výhradném držení všech politických práv, rovni právy a majetkem navzájem (ομοιοι). Dělili se na 3 kmeny (φνλαί), každý kmen na 10 ob čili fratrií. Vláda, válka a lov výhradným jejich zaměstnáním. 2. Perioikové, původní achajské obyvatelstvo, jež se podrobilo dobrovolně. Ponechány jim méně úrodné krajiny, údolí Eurotské obkličující (Περίοικοι= okolo bydlící). Byli osobně svobodni, požívali samosprávy, ale byli vyloučeni z práv politických. Povinni byli k určitým daním a ke službě vojenské. Vedle rolnictví provozovali obchod a průmysl. 3. Heiloti (Ειλωτεζ = zajatci), původní achajské obyvatelstvo, jež zbraní podrobeno. Stali se otroky státními a robotníky na statcích spartských. Ve válce užíváno jich jako sluhů a lehkooděnců. Vyznamenal-li se Heilota ve válce, nabyl svobody a byl vřaděn mezi Perioiky. (Číselný poměr z doby druhé války messenské: Sparťanů 40.000, Perioiků 120.000, Heilotů 200.000.)


« predchádzajúca strana :: 2 / 11 :: ďaľšia strana »