eKnižnica

Internetová čitáreň

Čapek, Karel: O lidech

Kapitola 21. Dobrý je to

« predchádzajúca strana :: 1 / 1 :: ďaľšia strana »

.

Vůz tramvaje se zastaví na stanici; nějaký mládenec vyskočí, maminka vysazuje dítě na schůdky, babka se s námahou drápe nahoru, vůz do sebe kousek po kousku vtahuje houfek čekajících; a když už jsou všichni ve voze, křikne konduktér na řidiče: „Dobrý je to! Jeď!“

Tohle můžete slyšet denně, pokud ovšem nejsou konduktéři dožraní; a abyste věděli, je to ve vší své sparťanské stručnosti přednáška o optimismu. Dobré je, že všichni pasažéři nastoupili; dobré je, že vůz se zas může hnout. Je lepší, když vůz jede, místo aby stál. Špatné je čekat, ale dobré je točit klikou, zvonit, řinčet a propichovat lístky. Stát ve stanici nestojí za nic; ale dobré je řítit se Korunní třídou s kopečka, až okna drnčí. Není dobré, když nikdo nevstupuje ani nevystupuje; ale je dobré, že vůz ze sebe vyplivl pár lidiček a vsrkl s chutí nové. Zkrátka dobrý je to, a jeď!

Z čehož je zřejmo, že nemusí být žádná zvláštní pohnutka, aby to bylo dobré; stačí, když věci fungují tak, jak je jim určeno; dobrá je činnost. I když ta tramvaj neveze ani nás, ani konduktéra, ani řidiče rovnou do zahrady ráje, na ostrov pokladů nebo na horu Venušinu, je dobré, že jede, třeba to bylo jenom na Karlák nebo do Dejvic. Kdyby zůstala stát u Štěpánské ulice a nemohla dál, mohl by konduktér vylézt, zapálit si retku a rejpat do Elektrických podniků; tedy ačkoliv by se tato chvíle mohla vyvinout v dějství pohodlné a příjemné, dává konduktér přednost tomu, že vůz jede jako blázen k Spálené ulici. Dobrý je to! Jeď!

Člověk se probudí ráno po svátcích; třeba honil prkýnka někde po horách nebo deset hodin denně poslouchal rádio nebo jinak velkolepě a slavně, kypře a s rozkoší mařil čas sváteční; teď má před sebou zase tu všední rachotu a zatracenou dřinu; zas aby vstával o sedmé hodině a jel do kanceláře nebo do dílny — Člověče, dobrý je to! Jeď!

A za pár dní se probudí zase o rok starší, protože to bude nový rok; zkušený člověk nebude hloubat nad záhadou, co as ten nový rok přinese, protože ví předem, že přinese hromadu práce a běhání a starostí. Co jiného by mohlo být? Dobrý je to! Jedeme!

Den za dnem, noc za nocí. Každý den má svůj pořádek; i to slunce na nebi má svůj jízdní řád. Dobrý je to! Každý si může vymýšlet nějakou novou dráhu a nové koleje a nové stanice; ale každým jitrem pojede, jako jel včera — Dobrý je to! Jen když se jede s plnou silou, když neuvázneme v půli cestě; a raději přidat rychlosti. Dobrý je to! Jedeme!


« predchádzajúca strana :: 1 / 1 :: ďaľšia strana »