eKnižnica

Internetová čitáreň

Čapek, Karel: O lidech

Kapitola 32. Dva světy

« predchádzajúca strana :: 1 / 2 :: ďaľšia strana »

.

Možná, že jich je víc, ale v praktickém životě se vyskytují obyčejné světy jenom dva: ten první a ten druhý.

Do tohoto prvního světa vkročíte (ale to se musí vykročit tou pravou nohou), ani o tom nevíte; pozná se to jenom tím; že si vyšlápnete jaksi křepčeji než jindy a že ten svět je ve všem všudy hezčí. Už sama ulice, do které vejdete, je nějaká milá a čistá, vida, tady mají květiny v okně, tuhle služtička vytřepává z okna utěrku jako praporek, dobrýtro, Mařenko, to se to šlape takovou pěknou ulicí, tady ty záclonky, tam jde pan pošťák, nemáte nic pro mne? Taky dobře, tak až podruhé, pan soused se dívá přes plot, dobrý den, pane sousede, to se nám vyčasilo, on je to hodný a milý člověk, pozor, kluku, s tou koloběžkou, ať mě, prcku, neporazíš, a vás, starý pane, už taky od vidění znám, tady kočárek s děckem, uhnu mu z chodníku, ono to spí se zaťatými pěstmi, pozdrav bůh, to je papula, a tamta pěkná panička, jak se nese se svým nákupem, to asi budou mít hovězí nebo co, a tady už si to řinčí červená tramvaj, tak jedeme, pane konduktére, ale pěkně nahlas, když se tak hrneme do práce, tady sedí starý dělňas, široká matka, a hele, holka jako květ, to je to svěží a hladké, ani se na mne nepodívá, inu, má svého mládence, ale je nás v tom voze, lidičky, nic nevadí, pane, že jste mne šťouchl, když se trochu zmáčkneme, je místa dost, při dobré vůli všecko jde, dnes si vyřídím notný kus práce, tak vida, už jsme na místě; lidi, to to uteklo! — A tak dále; takto a podobně vypadá svět, do kterého jste vkročili a který na vás čeká.

Ale jindy vstoupíte do světa naprosto jiného, čert ví, kde se vzal, ale je souvislý a jako z jednoho kusu, jako by tu byl odjakživa. Bože, jaká otravná ulice, takové mizerné chodníky nejsou nikde na světě, fuj, tady ty špinavé papíry, kde se jen toho svinstva nabere, tamhle holka, cumploch, vytřepává z okna utěrku, pak nemají být bacily, to by se mělo zakázat, a tady listonoš, máte něco pro mne?, to se rozumí, jenom samé účty, zatracený kluku, dej pozor s tou koloběžkou, nebo ti dám pohlavek, to by se prostě nemělo trpět, tamhle soused lelkuje za plotem, protiva, ani si ho nevšimnu, tady zas ten dědek, to by se mělo zakázat, aby dětské kočárky jezdily po chodníku, kdopak se jim má pořád vyhýbat, to patří na vozovku a dost, lidi si nadělají dětí, jako by nebylo na světě lidí habaděj, kam to takhle povede,


« predchádzajúca strana :: 1 / 2 :: ďaľšia strana »