eKnižnica

Internetová čitáreň

Čapek, Karel: Válka s Mloky 2. Po stupních civilizace

Kapitola 3. Pan Povondra čte opět noviny

« predchádzajúca strana :: 2 / 3 :: ďaľšia strana »

.

Zatím zmizel Cejlon pod pilnou rukou paní Povondrové a zredukoval se asi na rozměr ostrova Rhodos.

"A tuhle Anglie," rozjímal otec Povondra, "ta bude mít taky těžkosti. V Dolní sněmovně se mluvilo, že prý Velká Británie zůstává pozadu za ostatními státy v těhletěch vodních stavbách. Že prý jiné koloniální moci budují o překot nové břehy a pevniny, zatímco britská vláda ve své konzervativní nedůvěře k Mlokům - To je pravda, maminko. Angličani jsou hrozně konzervativní. Já jsem znal jednoho lokaje z britského vyslanectví, a ten ti za živého boha nevzal do huby naši českou tlačenku. Prý se to u nich nejí, a tak on to prý taky nebude jíst. Se nedivím, že je pak jiné státy předhoní." Pan Povondra kýval vážně hlavou. "A Francie rozšiřuje své břehy u Calais. Teď dělají noviny v Anglii randál, že jim Francie bude střílet přes Kanál, když se ten Kanál zúží. To mají z toho. Mohli sami rozšířit své břehy u Doveru a střílet na Francii."

"A proč by museli střílet?" ptala se paní Povondrová.

"Tomu ty nerozumíš. To jsou vojenské důvody. Já bych se nedivil, kdyby se tam jednou něco semlelo. Buď tam, nebo někde jinde. To dá rozum, teď, skrz ty Mloky, je světová situace docela jiná, maminko. Docela jiná."

"Myslíš, že by mohla být válka?" starala se paní Povondrová. "To víš, já kvůli našemu Frantíkovi, aby do ní nemusel."

"Válka?" mínil otec Povondra. "Bude muset být světová válka, aby si státy mohly rozdělit moře. Ale my zůstaneme neutrální. Někdo přece musí zůstat neutrální, aby dodával zbraně a všecko těm druhým. Tak je to," rozhodl pan Povondra. "Ale tomu vy ženské nerozumíte."

Paní Povondrová sevřela rty a rychlými stehy dokončovala vyhlazení ostrova Cejlonu z ponožky mladého pana Frantíka. "A když si povážím," ozval se otec Povondra s těžce tlumenou hrdostí, "že by tahle hrozivá situace beze mne nebyla! Kdybych byl tehdy nepřivedl toho kapitána k panu Bondymu, tak by celé dějiny vypadaly jináč. Některý jiný portýr by ho byl ani nepustil dovnitř, ale já jsem si řekl, vemu to na sebe. A teď, koukej, jaké s tím mají potíže takové státy jako Anglie nebo Francie! A to ještě nevíme, co z toho jednou může být -" Pan Povondra vzrušeně zapukal na své dýmce. "Tak je to, milá zlatá. Plné noviny jsou těch Mloků. Tadyhle zas -" Otec Povondra odložil dýmku. "Tuhle stojí, že u města Kankesanturai na Cejlonu přepadli Mloci nějakou vesnici; prý tam domorodci předtím ubili několik Mloků. Byla přivolána policie a četa domorodého vojska," četl nahlas pan Povondra, "načež došlo k pravidelné přestřelce mezi Mloky a lidmi. Na straně vojska bylo několik raněných -" Otec Povondra odložil noviny. "To se mi nelíbí, maminko."


« predchádzajúca strana :: 2 / 3 :: ďaľšia strana »