eKnižnica

Internetová čitáreň

Čapek, Karel: Válka s Mloky 3. Válka s mloky

Kapitola 1. Masakr na ostrovech Kokosových

« predchádzajúca strana :: 3 / 5 :: ďaľšia strana »

.

Tak jsme se zas hleděli dostat zpátky do vnitra ostrova; už jsme o ty mrchy rozbili vesla i klacky, a tak jsme jen běželi jako zajíci. To už jsme byli jen čtyři. Báli jsme se utíkat dál od břehu, že bychom se nedostali zpátky na loď; schovali jsme se za kameny a křoví a museli jsme se dívat, jak Mloci dobíjejí naše kamarády. Topili je ve vodě jako koťata, a když některý ještě plaval, dali mu heverem po hlavě. Já jsem teprve teď cítil, že mám vymknutou nohu a že nemůžu dál."

Zdá se, že zatím kapitán James Lindley, který zůstal na Montrose, slyšel z ostrova tu střelbu; ať už myslel, že se tam semlelo něco s domorodci, nebo že tam jsou jiní obchodníci s Mloky, prostě sebral kuchaře a dva strojníky, co ještě byli na lodi, dal naložit na zbývající člun strojní pušku, kterou prozřetelně, byť proti přísnému zákazu, ukrýval na lodi, a plul svému mužstvu na pomoc. Byl dosti opatrný, že nevystoupil na břeh; jen k němu přirazil s člunem, na jehož přídi byl připraven kulomet, a postavil se "s rukama založenýma". Nechme dál vypravovat plavčíka Kellyho.

"Nechtěli jsme na kapitána volat, aby nás nenašli Mloci. Pan Lindley stál ve člunu s rukama založenýma a zvolal: ‚Co se to tu děje?' Tu se Mloci obrátili k němu. Na břehu jich bylo pár set a pořád noví plavali z moře a obkličovali člun. ‚Co se to tu děje?' povídá kapitán, a tu jeden veliký Mlok jde k němu blíž a povídá: Jeďte zpátky!

Kapitán se na něj podíval, chvilku neřekl nic a potom se ptal: Vy jste Mlok?

My jsme Mloci, řekl ten Mlok. Jeďte zpátky, pane!

Chci vědět, co jste udělali s mými lidmi, povídá náš starý. Neměli nás přepadnout, řekl Mlok. Vraťte se na svou loď, pane!

Kapitán zas chvilku mlčel, a pak docela klidně povídá: No dobře. Jenkinsi, palte!

A strojník Jenkins začal pálit do Mloků z kulometu."

(Při pozdějším vyšetřování celé věci prohlásil námořní úřad doslovně: "V tom směru si Capt. James Lindley počínal, jak dlužno očekávat od britského námořníka.")

"Mloci byli v houfu," pokračuje svědectví Kellyho, "a tak padali jako žito na poli. Někteří stříleli z těch svých pistolí po panu Lindleyovi, ale ten stál s rukama založenýma a ani se nehnul. V tu chvíli se vynořil z vody za člunem černý Mlok, který držel v tlapě cosi jako plechovou konzervu, druhou rukou z ní něco utrhl a pak ji hodil do vody pod člun. Co by napočítal do pěti, vyrazil na tom místě sloup vody a bylo slyšet tlumený, ale silný výbuch, že nám zaduněla i země pod nohama."


« predchádzajúca strana :: 3 / 5 :: ďaľšia strana »