eKnižnica

Internetová čitáreň

Čapek, Karel: Válka s Mloky 3. Válka s mloky

Kapitola 10. Pan Povondra to bere na sebe

« predchádzajúca strana :: 2 / 6 :: ďaľšia strana »

.

Však tamhle už čeká u vody syn a kyne rukou. Pan Povondra zavesloval s člunem ke břehu. "To je dost, že už jdeš," děl káravě. "A dej pozor, ať nespadneš do vody!"

"Berou?" táže se syn.

"Málo," brouká starý pán. "Pojedeme nahoru, ne?"

Je pěkné nedělní odpoledne; ještě není hodina, kdy se ti blázni a flákači hrnou z kopané a jiných takových hloupostí domů. Praha je prázdná a tichá; těch pár lidí, kteří se trousí po nábřeží a po mostě, nemají naspěch a kráčejí slušně a důstojně. Jsou to lepší a rozumní lidé, kteří se nekupí v hloučky a neposmívají se vltavským rybářům. Otec Povondra má znovu ten dobrý a hluboký pocit pořádku.

"Tak co je v těch novinách?" ptá se s oteckou strohostí.

"Celkem nic, tatínku," povídá syn. "Tadyhle jenom čtu, že se ti Mloci už propracovávají až po Drážďany."

"Tak to je teda Němec v troubě," konstatuje starý pán. "Víš, Frantíku, tihle Němci, to byl moc divný národ. Vzdělaný, ale divný. Já jsem znal jednoho Němce, on byl šoférem v jedné továrně; a to byl takový hrubý člověk, ten Němec. Ale vůz měl v pořádku, jen co je pravda. - Tak vida, Německo už taky zmizelo z mapy světa," přemítal pan Povondra. "A jaký fofr dřív dělalo! To ti byla hrůza: samá armáda a samá vojna Kdepak, na Mloky nestačí ani Němec. To víš, já ty Mloky znám. Pamatuješ, jak jsem ti je ukazoval, když jsi byl ještě takhle malý?"

"Dávejte pozor, tati," řekl syn. "Bere vám ryba."

"To je jen grundle," bručel starý pán a pohnul prutem. Tak vida, taky Německo, myslel si. Inu, člověk se už ničemu nediví. Co to bylo dřív křiku, když ti Mloci potopili některou zem! Třeba to byla jenom Mezopotámie nebo Čína, a byly toho plné noviny. Dnes už se to tak nebere, hloubá melancholicky pan Povondra, pomalu mrkaje nad svým prutem. Zvykne si člověk, co dělat. U nás to není, tak co; jen kdyby nebyla taková drahota! Například co dnes chtějí za to kafe - Pravda, ona Brazílie už taky zmizela ve vlnách. Je to přece jenom v obchodech cítit, když se kus světa potopí!

Splávek pana Povondry tančí po mírných vlnkách. Co toho ti Mloci už zaplavili mořem, vzpomíná starý pán. To je tuhle Egypt a Indie a Čína - I na Rusko si troufali; a taková to byla veliká země, to Rusko! Když se pováží, že Černé moře jde teď až nahoru k severnímu polárnímu kruhu, - co to jenom je vody! Jen co je pravda, hodně už nám ty pevniny okousali! Ještě že jim to jde tak pomalu -


« predchádzajúca strana :: 2 / 6 :: ďaľšia strana »