eKnižnica

Internetová čitáreň

Jókai, Mór: Milován až na popraviště

Kapitola 12. Ritschán

« predchádzajúca strana :: 1 / 7 :: ďaľšia strana »

.

Ten, jenž napsal své jméno na strop ve vydrancovaném zámku Ocskayově, byl jedním z nejstatnějších a nejkavalírštějších vůdců v císařské armádě.

Statečnost ? Kavalírství ? A rozkotání zámku, vypálení vesnic, únos žen ? A přece bylo tomu tak a ne jinak. Takový byl způsob válčení. Kuruci pustošili Moravu, Rakousy, labanci pustošili v Uhrách. Kdo vypálil mnoho měst, byl hrdina ; ukořistil-li také kořist, to bylo vítězství. Vypálený kraj, kde daleko široko nezůstaly bez pohromy žádné přístřeší, žádný stoh sena, žádný snop obilí, byl zárukou jedné straně, že druhá mu nemůže vpadnouti do zad, sice by zahynula hladem. Někdy to učinili sami kuruci, že vypálili před labanckým vojskem uherské vesnice. Tak vyhráli zadunajské tažení proti císařskému vojevůdci. Jen ohněm, bez železa.

Pokud se zevnějšku týče, mohl býti Ritschán také vzorem rytířského hrdiny. Byl štíhlé, statné postavy, měl klasicky pravidelné rysy obličeje, achillský profil; v boji byl pln ušlechtilé odvahy, ve veselé pánské společnosti samý žert; stal se miláčkem všech, kdož měli nějaký důvod k tomu, aby se chlubili jeho přátelstvím. Zato kurucům byl pravý postrach. Byl stejně rychlý, jako odvážný, stejně podivuhodně vynalézavý, jako sami kuručtí zájezdní vůdcové; jemu nebyla překážkou horská strž, rozvodněná řeka, bažina : objevil se, kde ho nečekali a vrhal se v déšť kulí, jako by měl talisman, který ho činí nezranitelným. Byl to opravdový Ladislav Ocskay v německém vydání.

Když byl zpustošil půl trenčínské župy a Nitru až po Váh, jak mu vrchní velitel poručil dopravil sebranou kořist pěkně na Moravu a vrátil se zase po řece Moravě, aby se spojil s císařským vojskem. Bylo ho tam třeba. Vrchní velitel se připravoval k rozhodující bitvě. Brigáda Ritschánova byla jednou z nejschopnějších bitvy. Byl v ní pěší pluk Deutschmeistrův, mecklenburská jízda dragounská, lehká jízda kopiníků pomocného vojska dánského a osm polních děl, mezi nimiž dvě houfnice. A nadto měl ještě dobře organisovaný sbor moravských dobrovolníků, složený ze samých myslivců z hor, kteří opatřovali hlídky před ležením a s obou jeho stran a vyplašovali nepřítele, číhajícího v úkrytu, vyplašili puškami kuruckou domobranu v lesích štěbetající a vyčišťovali cestu. — Měl čtyři tisíce mužů — to lze říci s jistotou — protože byli spočítáni.


« predchádzajúca strana :: 1 / 7 :: ďaľšia strana »