eKnižnica

Internetová čitáreň

Jókai, Mór: Milován až na popraviště

Kapitola 13. Czinka Panna

« predchádzajúca strana :: 1 / 6 :: ďaľšia strana »

.

Měl-li Achilleus Briséovnu, měl i náš Ocskay svou Czinku Pannu (Panna = Ančka), — abychom nezůstali daleko za Iliadou.

Czinka Panna byla cikánka.

Ocskay si ji přivedl ze Šoproně, když v těch krajích tábořil.

Však také byla pro ni veliká domácí válka mezi vůdci.

Generál Eszterházy tvrdil, že Czinka Panna jest poddanou jeho strýce, který ji měl také na svém dvoře : patří tudíž jemu.

Ocskay však pravil, že Czinka Panna není ničí poddanou, protože cikáni nejsou vázáni k hroudě a mohou si volně odnésti stan, kam se jim zachce.

Bercsényi, nejvyšší vojevůdce, namítal, k čemu podvelitel má míti tak veliký fastus ? Czinka Panna má býti v hlavním stanu knížete: tam by bylo její pravé místo. Ani se nesluší, aby plukovník-kapitán vodil s sebou po celé tažení cikánku, která s ním spí v jednom stanu. Co tomu řekne svět ?

Na to Ocskay zase odpověděl, že kníže má v hlavním svém sídle dosti ničemů, on pak má jenom jedinou Czinku Pannu; nedá ji ani Herkopáterovi 1). Ostatně ať si mete každý před svým stanem.

Na konec zůstalo na Czince Panně, aby si sama vybrala, chce-li zůstati u Ocskaye či chce-li se vrátiti k svému bývalému patronu, Eszterházymu, anebo touží-li po dvoře knížecím. Czinka Panna odpověděla zcela svobodně, že zůstane na věky u Ocskaye, protože tohoto pána nevýslovně miluje.

Ale i Ocskay měl Czinku Pannu velice rád.

Cikánka tato byla vybraný vzor ženské ošklivosti.

S jejího líce nebylo možno vypátrati, je-li jí třicet či čtyřicet let, tak byl vrásčitý, dolíčkovatý a černý. Ústa měla široká a jedním okem šilhala. Postava její byla hubená, kůži na rukou měla scvrklou. Vlasy měla husté a tudíž kosmaté ; běda hřebenu, který by do nich zbloudil dělat pořádek, tomu by se zuby vylámaly ; proto se česávala jenom ve svátek. Ale oblek její byl zato tím vybranější. Nových šatů na sobě nemohla strpěti: nesnesla jich na těle, dokud nebyly rozedrané. Roztrhané šaty jsou jako okno v domě : vzduch jimi může volně procházeti. A vyspraviti červenou sukni světle modrou záplatou jest luxus opravdu knížecí! Skleněných perel byla velikou přítelkyní; čím větší byly, tím dražší, jako by se cenily podle karátů. Však jich měla na hrdle sedmi řadami, ve všech sedmi barvách duhových. Měla také červené čižmy; ty však nosila většinou zavěšené na hřbetě a kdykoli jen mohla, chodila bosa ; jejím chodidlům nevadilo ani strniště, ani bláto ostře umrzlé.


« predchádzajúca strana :: 1 / 6 :: ďaľšia strana »