eKnižnica

Internetová čitáreň

Jókai, Mór: Milován až na popraviště

Kapitola 3. Švihácky kuruc

« predchádzajúca strana :: 1 / 13 :: ďaľšia strana »

.

Tři dlouhá léta uplynula od těch dob, co levická proslulá svatba změnila se v ještě proslulejší smuteční kvas. — Za ten čas vyrostla mateřídouška vysoko na rově těch, kdož jsou pochováni.

Slečna Ilonka jest již devatenáctiletá. Jak byla krásná v době růžového poupěte, tak se z ní stala krásná růže. Není nad ni v sedmeré župě dívky krásnější. A také dosti šlapali půdu kolem ní krásní, statní jinoši; jenom že včas tuze špatný. Velkomožná paní vyplácí je vesměs drobnými penězi. — Opravdu drobnými penězi. — Přijde-li jinoch na námluvy, řekne mu: „Dám vám ji, pane brášku, dám; jakž bych nedala, proto ji mám ; — ale chci dříve viděti vaše věno. Sto tolarů není přece svět! Ale všech sto musí býti takových, jako tento zde !" — A na tomto tolaru jest vyražen na jedné straně obraz Rákóczyho II., na druhé straně zemský znak s tímto nápisem : PRO LIBERTATE 1). Je takových mincí plno ; jenom že z mědi. Měděný „libertáš" koluje již všeobecně; ale stříbrný libertáš je vzácný jako bílá vrána. Sto dostane jich jenom ten, kdo vykonal hrdinství veliké, světové. — Kavalír takto vyplacený jde pak buď, aby si oněch sto stříbrných libertášů vydobyl, anebo si hledá jinou nevěstu, která se spokojí se stejným počtem dukátů, i když na nich není slova „libertas".

Hoj, ale má pověst co dělati se jménem Ladislava Ocskaye. Kdyby se mu dala v službu za poštmistra, nedala by mu věru chvilku klidu. — Den po dni nové hrdinství uvádí starší v zapomenutí. Ubírá se zemí jako blesk ; dnes srazí zde, zítra tam ; se zříceniny hradu včera dobytého se ještě kouří a již buší na zdi jiného hradu. Jeho prapor roste jako proudem, čím více se ubírá vpřed. Staří proslavení hrdinové, mladí i staří spěchají pod jeho prapory, u něho jsou Adam Ebeczky, Žiga (Zikmund) Berthóthy, přísný Csajághy (= Čajághy); on sám jest vrchním velitelem.

Co vše o něm Ilonka slyšela ! A od nikoho více, nežli od své matky : ta nestačí vynášeti hrdinu mstitele, který od těch dob, co u Tisabeče utopil labance v Tise, honí je před sebou jako stádo ovcí. Žádný hrad není mu dosti pevný. Hrozny byly jen polozralé, když dobyl hradu Fiľakova a Lučence, a již vzkázal Levickým, že než začne nové víno kvasiti, bude tady a že na baštách levických si z nového vína připije. A tu to máme! Již dobyl i hradu Bozóku, podmanil si Šťávnici a dává razit z uherského stříbra pro knížete libertáše !


« predchádzajúca strana :: 1 / 13 :: ďaľšia strana »