eKnižnica

Internetová čitáreň

Jókai, Mór: Milován až na popraviště

Kapitola 5. Ještě jedno dobývání pevnosti

« predchádzajúca strana :: 1 / 5 :: ďaľšia strana »

.

„No, drahá paní sestřičko," pravil strýc Ladislav Tormássy nazejtří, sotva vstal, velmožné paní Tiszové, „teď se pustíme s panem Ladislavem Ocskayem do dobývání ještě jednoho hradu a s pomocí boží ho také dobudeme."

„Což chcete již tak brzy odtud ? No, to bude Ilonku nesmírně boleti!"

„Naopak! Zůstaneme tady hezky dlouho. Jenom aby to sestřičku Ilonku nebolelo. Její srdce jest ona pevnost, jíž chceme dobýti. Času máme dost, abychom ji obsadili, neboť rozkaz nejvyššího vojevůdce zní, že máme zde střežiti Levici a báňská města tak dlouho, dokud nepokoří města Jágru a pokud kníže nerozstřílí Tokaj."

Velmožná paní se na tato slova mile usmála.

„Inu, poslali-li vás, milý strýče, ke mně jako napovědu' (,nápověď' byla předehra formálních námluv), budiž, promluvme si o tom. Z řeči člověk zmoudří; a pak nebožtík můj manžel říkával ,clara pacta, boni amici', což se rovná maďarskému přísloví ,kdo kupuje koně, koukni se mu na zuby'. Já jsem si umínila, když mně ubohého mého zetě Istvána Kováche v den nešťastné svatby zavraždili, že nebudu již pro svou dceru žádného ženicha vybírati, ale že ponechám jí, aby si zvolila podle hlasu svého srdce, koho by mohla míti ráda; jenom ať je to člověk počestný, dobrý Maďar a šlechtic; nesmí býti piják, lunatik, nesmi trpěti padoucnicí, nesmí býti tak mladý, aby měl rty ještě holé, ani tak starý, aby měl již hlavu holou ; jinak je mně lhostejno, dělí-li se doma třebas s deseti sourozenci a kdyby moje dcera měla třebas žíti se svou tchyní v jedné kuchyni. Ba ani na náboženství nehledím, ať je třebas papeženec; ačkoli při oddavkách mohla by z toho povstati veliká nesnáz."

„No, mám tedy na vše velmi dobrou odpověď," řekl Tormássy. „Že má pan Ladislav Ocskay čest, mohla jste slyšeti, drahá paní sestřičko, z dopisu samého knížete; že je dobrý Maďar, o tom nasvědčují jeho činy; šlechtictví jeho je tak staré, jako Tiszových. Že mu víno neškodí, dokázal svým včerejším pobytem. A muž je takový, že mu není v zemi rovno. Má jednoho bratra a s tím se již rozdělil. V zámku Ocskayově nebude jiné paní, která by tam rozkazovala, vyjma budoucí jeho choť. Co se týče vyznání, je arci pravda, že je horlivý katolík, ale proto nemějte jen žádných obav; náš kníže nejen proklamoval svobodu vyznání, ale i dobrou shodu různých náboženství, jak můžete viděti na pamětních mincích, které dal raziti pro své vybrané věrné a z nichž jednu posílá vám po mně Ocskay na památku vašeho laskavého pohostinství."


« predchádzajúca strana :: 1 / 5 :: ďaľšia strana »